SLEZSKÉ PÍSNĚ

Petr Bezruč; Slezské písně; 142 stran; básnická sbírka; vydání z roku 1920.

Lokalizace děje

„Moravskoslezský kraj“ na počátku 20. století.

Charakteristika

Baladické básně řešící problematiku utiskovaného ostravského lidu, který je chudý a prostý, bojující o svůj jazyk před poněmčením a popolštěním.

Jednotlivé příklady básní

JÁ

Báseň rozdělená do tří částí, kde se autor stylizuje do postavy „Barda slezského lidu“ pocházejícího z utiskovaného kraje, jež je opomíjen snad i bohem. Obyvatele stíhá těžká robota již od útlého mládí a posledních 70.000 z nich se snaží ubránit poněmčení a popolštění.

Jako Bard mohl hrát „na housle“ vesele jen v mládí, kdy jej hřála láska, potom to bylo vždy už jen horší, ale on se snažil dál.

Ten, ten co je nahoře, k žití dá chleba,

motýlu květ dal a srnce háj;

ty, ty co jsi vyrostl v beskydských horách,

robě dal pod Lysou ten širý kraj.

On dal ti ty hory a dal ti ty lesy,

vůni již z hájů van rozstele;

ten druhý ti vzal všecko jediným rázem,

běž a plač k tomu tam v kostele.

Noc táhne nad mým lidem, zhynem, nežli se rozední.

MARYČKA MAGDÓNOVA

Pěti dětem zemřeli oba rodiče a nejstarší Maryčka se o ně musí starat, jenže je nemá jak uživit v tvrdých podmínkách, a tak se jednou uchýlí ke krádeži dřeva v panském lese, kde je ovšem chycena četníkem a poslána do Frýdku. Tam by, ale musela čelit hanbě a posměchu, proto ukončí svůj život skokem do Ostravice a nechává své sourozence napospas osudu. Je pohřbena bez poct u zdi bez křížů jako sebevrah.

70.000

Báseň o posledních 70.000 lidech, kteří se brání poněmčení. Zjevná nejistota toho, jestli mají bojovat za národní identitu, protože nic, ani modlitba, jim v jejich boji nepomáhá, zvažují, jestli se podvolí. Potřebují zapomenout na svá trápení.

BERNARD ŽÁR

Bernard Žár je obyčejný milující manžel a otec, ale příliš mu záleží na společnosti a stydí se za to, že pochází z chudého venkovského Frýdku. Proto i zapírá